Aneb jak být úpřímný k sobě samému a jak budovat psychickou odolnost, i když se zrovna necítíš komfortně. 

Na začátek bychom chtěli podotknout, že tímto článkem nikoho neosočujeme, že vědomě podvádí. Upřímně – kdo z nás někdy v životě v něčem nepodváděl? To, čeho bychom chtěli tímto článkem dosáhnout, je spíš dopřát ti jiný pohled na tuhle “problematiku” a třeba tím někoho přesvědčit, že to vlastně vůbec nemá zapotřebí a že skutečnost, že skončí ve workoutu poslední, je to nejmenší co se mu může stát.

Tak jdeme na to… Co je to vědomé podvádění?

Než do toho více “zabředneme”, rádi bychom tu zmínili několik základních skutečností, které by sis za předpokladu, že podvádíš, měl uvědomit:

  1. Nám jako trenérům je to jedno. Nebudeme tě veřejně lynčovat ani jinak ponižovat. Ale zároveň nám to o tobě dělá obrázek. 
  2. To, že podvádíš, odráží jen tvůj postoj k sobě samému – buď si natolik nevěříš (máš malé EGO), že bys to mohl zvládnout, nebo naopak máš EGO tak velké,  že prostě prohra nepřichází v úvahu. 
  3. Mění to psychiku – ač si to možná ani neuvědomuješ, vytváříš si vzorce chování, jak fungovat v podobných situacích i mimo gym (v práci, partnerském vztahu atp.). 

V tuto chvíli by sis měl položit zásadní otázku: STOJÍ TI TO ZA TO? 

Nebudem si nic nalhávat, ten pocit všichni dobře známe. Pocit, kdy už to prostě víc nejde, kdy nemůžeš, nechceš, a tak prostě JEN TO JEDNO opakování vypustíš. Nebo, když s někým soutěžíš a lehce si poupravíš počty opakování, protože, prostě MUSÍŠ VYHRÁT!  Mluvíme tu o tom, že VĚDOMĚ upravíš počty/čas tak, abys vyhrál, nebo zkreslil svou skutečnou výkonnost. 

JENŽE! Ono to JEDNO opakování může nadělat hodně paseky a to především ve tvé hlavě. Čekal bys, že budeš rád, žes vyhrál? A možná i v tu chvíli jsi, ALE když přijdeš domů, tak stejně víš, žes nevyhrál, že byli lepší a žes morálně i fyzicky selhal a musíš s tím žít. Víš to TY, většinou to poznají i trenéři a dost možná to ví i tvoji kamarádi, se kterými cvičíš. 

NAVRHUJEME PÁR BODŮ NA ZAMYŠLENOU:

  1. PODVEDL JSI JENOM SÁM SEBE. Nikoho jiného.
  2. Trénink by měl být činností, jež tě POSOUVÁ, ROZVÍJÍ, BAVÍ a ODREAGUJE. Zárověň je to činnost, při níž se naučíš “zábavnou” formou vystupovat z komfortní zóny a vytvoříš si pak SPRÁVNÉ vzorce chování, které budeš moci aplikovat i do reálného života. 
  3. JEDNOHO DNE TI PODVÁDĚNÍ STAČIT NEBUDE. Přestože zatím vyhráváš, výkonnostně stejně budeš stát na místě. Kdežto lidé, kteří makají, poctivě rostou. A jednoho dne tě porazí, i když ty budeš podvádět a oni ne. 

Už ti to dochází? V podstatě neděláš nic jiného, než že připravuješ svou psychiku na prohru. Pokaždé, když přijde nějaká výzva, třeba v rámci tvé pracovní kariéry, raději to vzdáš, protože trénuješ prohrávání celé týdny, měsíce, nebo i roky. Podvědomě víš, že každá výhra, které jsi kdy dosáhl, byla podvod. Tím podrážíš nohy sám sobě. 

Proto už jen z respektu k sobě samému zkus vždy trénink odcvičit přesně tak, jak by to mělo být. I když zrovna třeba nevyhraješ. No a co? Možná ne teď, ale jednou ano a férově. Tím pomůžeš sobě a tím i svojí sebedůvěře. Budeš mít ze sebe mnohem větší radost a budeš se cítit lépe. 

A CO JE TO HLAVNÍ? 

Začneš si sebe vážit a budeš se správně připravovat na reálný život, jeho výzvy a to má podle nás větší smysl, než vyhrát workout při tréninku.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *