Ahoj! Nejspíš jsi čekal, pokračování článku o protahování a mobilitě. Nemusíš se bát, dočkáš se, ale ne dnes. Dnes se mrkneme na téma, které je pro všechny z nás aktuální a všichni jsme se nad ním stoprocentně už několikrát přemýšleli. 

Kolikrát týdně mám cvičit? 

Je to sice základní otázka, ale jedna z nejhůř zodpovídatelných vůbec. Samozřejmě by pro nás bylo nejlepší, kdybys chodil dvakrát denně. To většinou ale nemá dlouhého trvání a navíc, my s tebou chceme budouvat dlouhodobej vztah. Nechceme tě vysát, zničit, oškubat a pak o tebe přijít. 

Kdo byl na přednášce PF s Nadhledem, tak ví, jak moc je genetika důležitá a to nejen z pohledu stravování, ale i z pohledu tréninkového zatížení. Každý jsme jiný, každému sedí jiný tréninkový objem. Jsou lidé, kteří zvládnou trénovat téměř každý den, po velice dlouho dobu a jsou v pohodě. Ale na druhou stranu jsou také lidé, kteří pro to, aby byli v pohodě, musí trénovat méně a více dbát na odpočinek. 

Samozřejmě záleží také na tom, co trénuji a jak, ale to se stále bavíme čistě jen o s stavu, kdyby se náš život skládal jenom ze cvičení. V potaz, ale musíme brát také další aspekty běžného života jako jsou: stres, únava, typ práce, sociální život, rodina atd. S ohledem na tyto skutečnosti by nám měla na mysli vytanout základní otázka: PROČ VLASTNĚ TRÉNUJI? 
Často se nám stává, že člověk objeví Pééefko, nadchne se a chodí trénovat každý den. Takhle to zvládá první měsíc, během druhého měsíce už na sobě pozoruje výsledky, nebolí ho záda, hubne a cítí se plný energie. Tohle všechno ho brutálně nakopne, a tak u stejného režimu zůstane. 

EAT->SLEEP->WORK->PROFITKO/TRAIN->REPEAT. 
Třetí měsíc už ho sem tam něco pobolívá, ale co, vždyť to je přece normální a ještě to završí hláškou: „co bolí, to sílí“ a jede se vesele dál. A jak to vypadá za další měsíc, dva, tři? Už se ráno vstává hůř, tělo prostestuje, příliv energie je pryč. Co se to stalo? Přepálil to. Stalo se to, že se odnaučil poslouchat tělo.
Jak to? Jak poznat že je toho prostě moc? 

Já to poznal tak, že mě kyčle a kolena bolely tak moc, že jsem ráno nemohl ani sejít schody. A upřímně – tuhle bolest bych ti nepřál, nebyl to zrovna příjemný pocit. Takže společně budeme dělat vše pro to, aby ses do té fáze nedostal. Tím se dostáváme k jádru problému. NĚKDY MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE!!! Všichni jsme to slyšeli, ale málokdo se tím opravdu umí řídí.

Jak tedy poznat kolikrát týdně chodit cvičit?

Ideálně 3x-4x týdně. Při téhle periodě bys nikdy neměl poznat totální vyčerpání těla. Skvělá metoda, jak se nepřetrénovat, je střídat typy tréninků. Nikde není napsáno, že nemůžeš chodit na cross i na kruháč. Já to teď taky střídám. Takže jeden den vzpírám a druhý den skáču panáky a dělám milion burpees u Kami na kruháči. Když trénuješ 3-4x týdně, tak máš spustu času i na další aktivity. Mezi tréninkový dny je super vložit něco jiného – běh, kolo, bazén, sauna, procházka… Cokoliv, co tě napadne. Každý sport a každá aktivita, která tě vytrhne ze stereotypu je super.
RŮZNORODOST JE CESTA!
Takhle totiž definoval i Greg Glassman CrossFit. A pokud to potřebuješ, nedělej nic, protože i odpočinek je fajn.
Ten, kdo bere trénink jako jednu z hlavních částí dne (třeba jako my), bude muset fungovat trošku jinak. Trénink 3x týdně mu stačit nebude. Je tedy potřeba se naučit vnímat tělo, znát svoje limity a možnosti. Já mám třeba jasně dáno, že trénuji min. 5x týdně, většinou i víckrát. Jak to zvládám? Už dlouho nejedu každý trénink na doraz, už nemusím vyhrát každý workout, už nemusím každý trénink dát PRko (zvednout zase něco po*raně těžkýho nad hlavu). 

Mnohem více pracuji se signály, které mi dává tělo. Co to znamená? Když ráno vstanu unavený, bez nálady, nemůžu se soustředit, pořád zívám, nechce se mi nic a do toho cítím ještě mrtvoly ze včera, tak vím, že tělo nestihlo pořádně zregenerovat z předchozích zatížení. V ten moment je pro mě mnohem jednodušší určit tempo a směr dalšího tréninku. Pokud bych tomu dal zase 100%, vím, že se přepálím tak, že nebudu pořádně fungovat týden. Dám si tedy mnohem lehčí váhu, soustředím se na techniku a na posledním workoutu se snažím soustředit na kvalitu pohybu (protože při únavě je mnohem větší riziko zranění) a jedu si to na pohodu. Díky tomu se další den cítím zase mnohem líp a můžu třeba trénink zase urvat na 100%. A tím se opět vracíme k základní otázce: PROČ TRÉNUJEŠ? Teď už bys měl mít v hlavě teoreticky jasno. 

Jak je naším dobrým zvykem, uvedeme si to na příkladu:
Já momentálně nemám cíl jet na Games 😀 😀 Ale chci být dobrý partner, trenér… Chci, aby gym fungoval tak, jak má, chci se dále posouvat a vyvíjet. Nechci být nepřijemný na hodinách a nechci být věčně na*ranej na celej svět, protože bohužel tohle já při přetrénovaní mám. Proto vím, že musím vnímat svoje tělo a nemůžu prostě jet každý trénink na 100%. Takhle “intuitivně/pocitově” trénuji asi poslední rok a ono to funguje mnohem líp. Po psychické stránce se cítím mnohem lépe (toho jste si asi mohli i všimnout), přitom se mi nezhoršila ani fyzička ani síla, spíše naopak. 

Druhá věc je, že úplně jinak pracuji se stravováním. Vím co tělo chce, chápu svojí genetiku a pracuji s tím. Používám nootropika, díky nimž mám úplně jinou pracovní kapacitu a výkonnost. Ale o tom zase někdy jindy. Nebo třeba na dalším PF s nadhledem. Teď stručně na závěr, co si z tohoto článku odnést? 

▶Snaž se vnímat svoje tělo. 
▶Odpočinek není sprosté slovo, je to důležitá součást tréninku. 
▶Tréninky si nastav pravidelně v týdnu (měsíci), nebudeš mít tendence jít několik dnů za sebou bez pauzy. 
▶Když máš nějaký problém (něco bolí apod.), nebo něco nevíš, tak se zeptej. Neboj se a klidně zavolej přímo mně nebo Kamče. Rádi ti poradíme. Prošly nám rukama již stovky lidí, tak už nějaké zkušenosti máme.

Neváhej a rezervuj si další trénink na WWW.PROFITKO.CZ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *